Svobodná dívka klepe střevícem na kurník. Ozve-li se slepice, dívka zůstane svobodná. Pokud se ale objeví kohout, brzy se vdá.

Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko. Řez veďte kolmo ke stopce. Obě poloviny se všem ukážou a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko. A nezapomeňte - od štědrovečerní večeře se nevstává!

Nad plamenem se v kovové nádobce (nejlépe ocelové) rozžhaví kousek olova až k bodu tání. Připravte si nádobu s vodou, a tekoucí olovo do ní opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Přítomní se pak snaží rozpoznat, čemu nebo komu je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká. Olovo má nízký bod tání a jde to snadno.

Připravte si lavor s vodou a staré vánoční svíčky (viz dále). Rozpulte několik vlašských ořechů a do prázdných polovin jejich skořápek připevněte nakapaným voskem po jednom úlomku vánoční svíčky. Svíčky lámejte na kousky cca 2,5 cm dlouhé. Příliš dlouhé svíčky by převrhly skořápku. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma. Jestliže lodička pluje ke středu nádoby, vydá se do světa.

Vánoční svíčky jsou občas ještě vidět v drogeriích, nebo ve stáncích. Jsou asi 6 mm tlusté, šroubovicové, různé barvy. Používaly se a místy se ještě používají na vánoční stromeček. Poezie vánoc je s těmito svíčičkami úplně jiná, než s dnes běžnými elektrickými. Pozor, jsou ale nebezpečné, nebezpečí požáru je poměrně značné, zvláště pohybují-li se v blízkosti stromku děti bez dozoru. Je také třeba svíčky vhodně umístit, aby nemohly zapálit větev nad sebou. Svíčky se na stromek upevňují pérovou svorkou na větve. Na této svorce je malý držák svíčky a pod ním kroužek na odkapávající vosk.

Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat, se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko.

Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda.

Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou.

Když se rozsvítí, dívají se všichni po stěnách. Čí stín nemá hlavu, ten do roka zemře.

Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.

Do mísy se nasype 1 kg hladké mouky a do vyhloubeného důlku se vlije 4 dl. vody. Poté se pečlivě těsto zpracovává několik hodin, dokud nevznikne tuhá hladká hmota bez hrudek. Takto vypracované těsto se uloží v igelitovém sáčku na několik hodin do chladničky.

Po vyjmutí z lednice se může začít tvořit. Z těsta se nožem odkrojí potřebná část a modeluje do předem určeného tvaru. Pletou se copánky, tvoří figurky, zvířátka, podle fantazie.

Každé správné vizovické pečivo musí obsahovat pět základních technik. Krájení - např. okraje křidýlek, stříhání (zobáčky ptáčků), vpichování (očka, ústa), mašličkování a obtisk. Hřebínkem nebo špičkou nože se na těstě dělá vroubkování. Nůžkami se také těsto různě zastřihává. Ke konečnému ozdobení vytvořených tvarů je vhodné použít různého koření.

Poslední fází je pečení. Vyrobené ozdoby se rozloží na neomaštěný plech a nechají asi tři hodiny oschnout. Před samotným pečením je také vhodné potřít výrobky rozšlehaným vejcem. Plech se vloží do trouby a suší se při 500C tři a více hodin. Upečené pečivo se ještě může ozdobit mašličkami.

Pokud se dívka potřebuje rozhodnout mezi nápadníky, napíše jejich jména na papírek a dá do knedlíků, které připravuje. Vybere si toho, "jehož knedlík" rozkrojí první.

Nezadané dívky třesou bezem a dům u kterého začne jako první štěkat pes je i domem, ve kterém bydlí jejich nastávající.